Zdraví máme každý jenom jedno

Kolegové, kamarádi, 

na logistice jsme řešili případy, kdy nadřízený volal nemocnému domů i několikrát týdně. V podstatě i každodenními kontrolami i u lidí, jako jsem já, kteří jsou nemocní max. 1x za rok dává firma najevo, jaké o nás má mínění. Jako by si mysleli, že stonáme z plezíru, protože nám nevadí, že při tom přijdeme cca o třetinu výplaty, pokud nás nemoc nezasáhne na přelomu měsíce. To je pak příjem 2x po sobě dost “veselý”.

Stonat je normální a co podceníte dneska, se vám jednou vrátí a už bude pozdě litovat toho, že jste žili, jako by se zdraví dalo pořídit v zastavárně na rohu.

Každopádně, váš stav je soukromá věc. Ani té milé paní, která vás přijde zkontrolovat, nemusíte říkat co vám je a jak vám je. To je osobní. Na váš pobyt doma po dobu léčení máte vystavenou neschopenku od doktora, který na to má školy. Když vám volá někdo, s kým nechcete mluvit, upozorněte ho na to a telefon mu příště klidně “típněte”. Na dělnické pozici mě nenapadá nic, co by vám nadřízený mohl potřebovat říct mimo pracovní dobu.

Samozřejmě vždycky jednejte ve vší slušnosti. Nedělejte naschvály, ani nebuďte zbytečně nepříjemní. Ovšem nejen v případě nemoci vždycky platí, že je jen na vás, jak moc si necháte “dělat” na hlavu. To je totiž věc, kterou tady vidím hodně často – chodit žalovat někam kolem, aniž by se předtím člověk postavil a řek přímo dotyčnému, že dělá něco, co přesahuje jeho pravomoci nebo že přešlapuje tu pomyslnou čáru. Nebo ještě lépe, remcat si v tichosti na odpočinkovce.

Jestli pro vás něco znamená čest a hrdost, tak se podle toho prosím chovejte.

http://www.uzdravim.cz/propustka-k-lekari.html

Marek Jón

zástupce OÚP logistika assembly